Kostelní 24, 170 00 Praha 7    tel: 732 377 537    info@zdrsem.cz

Sledujte nás na Facebook

Aktuality
hello

Polštářek pod hlavu

Mýtus: „Dejte mu někdo něco pod hlavu, ať tu tak neleží na té tvrdé zemi“

Asi všichni víme, jak nepohodlné je ležet hlavou na tvrdé zemi. Od mala si zvykáme na skutečnost, že ležící lidé si téměř vždy pod hlavou dávají polštář nebo něco, co plní jeho funkci. Kolik z nás se cítí dobře při spánku, aniž bychom si předtím dali pod hlavu alespoň malý polštářek, sbalenou bundu nebo alespoň vlastní ruku? To bude jeden z důvodů, proč většinou nevidíme rádi nikoho, kdo kvůli nemoci či zranění leží na zemi jen tak. Velmi často chceme nějak pomoci, ale jsme zcela bezradní v tom jak na to. Nevíme-li si rady, alespoň se snažíme o zvýšení komfortu. A co je tou první a nejjednodušší věcí, kterou lze člověku učinit chodník pohodlnějším? Jasně, právě polštářek. Proto znovu a znovu nadzvedáváme bezvědomým hlavy a podsouváme pod ně své svršky a vůbec cokoli, co vypadá dostatečně měkké, aby se na tom dalo pohodlně ležet.

Je tady někde lékař?

Tahle rada zní dobře, koneckonců lékař je právě tím, koho potřebujeme. Kde se tedy vloudila chybička?

Představte si možnou situaci. Jdete po ulici a najednou vidíte, jak se před vámi jdoucí člověk zhroutí z ničeho nic k zemi. Nejste jediný, kdo to vidí. Jste však jediný, kdo se nad ležícím pánem sklání. A teď, teď přichází ta chvíle. Vstáváte a pokládáte rychle se tvořícímu davu diváků tu otázku.

Drogy v lízátkách

Mýtus: Děti si musí dávat pozor na lidi, kteří postávají před školami a nabízí jim lízátka. Může se totiž jednat o dealery drog, kteří si takto nenápadně připravují své budoucí zákazníky tím, že jimi nabízená lízátka obsahují drogy.

Klíštěnky

Mýtus?: "Odhalíme-li na sobě klíště, vyndáme ho a nalepíme na kus papíru (tzv. klíštěnkuJ) nebo si ho někam schováme, abychom ho následně mohli vzít k paní doktorce, která zajistí jeho vyšetření, zda nešlo o infikovaného jedince."

Kašlem proti infarktu

Jak přežít infarkt pomocí kašlání – mýtus posledních let, kolující ve stále nových a nových vlnách po netu. V textu se dozvídáme, že začneme-li velmi energicky kašlat, je určitá šance neztratit vědomí, a tak nějak se buď uzdravit úplně nebo se aspoň prokašlat až do nemocnice.

Jak to tedy je?

Je to úplná blbost? Ne, pověstné zrníčko pravdy by se najít dalo (a snad proto se tenhle mýtus tak úporně brání svému vymýcení).

Léčba šoku je mýtus

Tak jako před mnoha lety, vracíme se k mýtu s velkým M, samotnému děsivému šoku. Tentokrát nechci zpochybnit pouze osvědčené tichoteplotišení ..., ale rovnou celý pojem šoku. Začnu od léčby a třeba se v dalším pokračování opřu i do samotného názvu.

Proč je léčba šoku mýtus? Protože neexistuje. "Léčba šoku" je slovní obrat totožný s obratem "léčba nemoci". Každému je vcelku jasné, že vyťukat si na Googlu léčba nemoci nepovede k nalezení univerzálního léku na všechny nemoci. Hovoří se o mnoha nemocích a léčba je, kupodivu, u každé jiná.

Kašlem proti infarktu

18.2.

Jak přežít infarkt pomocí kašlání – mýtus posledních let, kolující ve stále nových a nových vlnách po netu. V textu se dozvídáme, že začneme-li velmi energicky kašlat, je určitá šance neztratit vědomí, a tak nějak se buď uzdravit úplně nebo se aspoň prokašlat až do nemocnice.

Jak to tedy je?

Je to úplná blbost? Ne, pověstné zrníčko pravdy by se najít dalo (a snad proto se tenhle mýtus tak úporně brání svému vymýcení).

Může nastat situace, kdy kašlání teoreticky může oddálit bezvědomí (v tom případě lze počítat odkladem v řádu jednotek, maximálně desítek sekund). Co z toho vyplývá? Pokud ležíte v nemocnici napojeni na přístroje a lékař stojící nad vámi, který si zrovna chystá nějaké ty „žehličky“ jako v Chicago Hope, řekne „kašlejte“, tak hurá do toho.

Proč to ale aspoň nezkusit? Třeba to zabere… Tak tohle není dobrý nápad. Co největší klid je, spolu s včasným zavoláním 155 to zásadní, co se dá v případě obtíží se srdcem dělat. A jak určitě všichni víme z vlastní zkušenosti – kašlání je docela vyčerpávající činnost. Nemocné nebo poškozené srdce má co dělat, aby situaci nějak zvládalo a opravdu nepotřebuje, abychom mu kašláním rozhodující minuty ještě ztěžovali.

V reálném životě nebylo udržení funkčního oběhu kašlem nikdy popsáno a do nemocnice se takhle opravdu „nedokašleme“. A pokud přece ano, byli bychom nejspíš schopni se tam dostat i jinak.

Pokud se přece ocitneme v situaci, kdy by nás obava o život mohla vést k pokusům o kašlání, investujeme čas lépe, pokusíme-li si nějak zajistit pomoc dalších lidí.

Závěr:

Co opravdu dělat, jsme-li svědky vzniku něčího (většinu rad lze využít i pro obtíže sebe sama) infarktu?

Stěžuje-li si někdo na náhlou bolest na hrudi (další možné související obtíže jsou pocit strachu, obtížné dýchání, nevolnost, pocení, bolest břicha nebo zad) a obáváme se, že je to "od srdce"

- volejte 155

- uklidněte ho, posaďte a nedovolte aby se víc namáhal

- pomozte mu vzít si léky, pokud pro takový případ nějaké od lékaře má předepsané

- sledujte, zda se jeho stav nehorší

Dojde-li ke ztrátě vědomí (člověk nereaguje a nedýchá normálně, například jen lapá po dechu jako kapr)

- volejte znovu 155, položte ho na záda a zahajte nepřímou srdeční masáž

- počkejte na záchranku, nejezděte nikam sami