Není to jen o těle

Málokdo si pojem „první pomoc“ spojí s péčí o duševní zdraví. Většinou si představíme resuscitaci, krev, zlomeniny, houkající sanitku, možná tak ještě bolavé bříško. O bolavé duši se tolik nemluví....
Pokec

Často svoje starosti, strach, smutek a stres máme tendenci přehlížet a říkat si „nějak to dám“. Brát „prášky na hlavu“ nebo chodit k psychoterapeutovi občas považujeme za slabost a ostudu. A někdy i u druhých. Čas od času se pozastavíme nad novinovými články o tom, že dnes máme málo psychologů a psychiatrů a že systém je přetížený, pak zase jdeme dál. A na kurzech první pomoci je psychická první pomoc a potřeba pečovat také o sebe občas za „chudého příbuzného“ – v nabitém programu na to není moc čas.

Co s tím a jak přetíženému systému odlehčit?

  1. starejte se sami o sebe – opravdu nemusíte všechno zvládnout. Pamatujte si, že „vaše bezpečí je na prvním místě“ (ano, i v tomto případě platí zásada prvního ze „třech kroků“). Vnímejte své hranice, pojmenujte svoje pocity - jsou dobrým indikátorem toho, co se vámi děje.
  2. udržujte zdravé vztahy – nejlepším oporou je blízký kamarád nebo rodina. Nebýt sám a mít si komu postěžovat, to dělá divy.
  3. všímejte si lidí kolem, projevujte zájem. Nemusíte používat sofistikované psychoterapeutické či intervenční postupy. Na úžasné a chytré formulace by možná stačila AI, ale lidskou blízkost nahradit neumí.

Když máte pochyby, hledejte odbornou pomoc. Někdy je fajn, když se na složitou životní situaci může podívat „někdo zvenku“ a pomůže ji rozplést. Není ostudou vyhledat odborníka. S nepříjemně svědící vyrážkou, zlomenou rukou nebo tenisovým loktem taky jdete za odborníkem.

Pro rozhodnutí, zda vyhledat odborníka, může pomoci odpovědět si na dvě otázky: „(1) překáží mi to v životě?“ a „(2) poškozuje to moje vztahy s druhými?“ Pokud alespoň na jednu otázku odpovíte „ano“, asi stojí za to s tím něco dělat.

 

Kam se obrátit a jak se vyznat v nabídce služeb, aneb „Kdo je kdo?“

Krizový intervent – má vysokoškolské vzdělání a akreditovaný kurz krizové intervence. Umí naslouchat a „povídat si“. Pomůže se zorientovat v náročné životní situaci a ujasnit si kam dál. Často pracují na krizových linkách. Na většinu z nich můžete zavolat odkudkoliv a kdykoliv.

Psychiatr - vystudoval medicínu a je lékař (MUDr.) Zaměřuje se na léčení duševních poruch a onemocnění mozku. Může předepisovat léky a vyšetření a stanovovat diagnózy.

Psycholog – má vystudovaný magisterský obor psychologie. Jeho hlavním úkolem je psychologické poradenství v náročných životních situacích a také diagnostika („dává lidem testy“). Klinický psycholog má za sebou postgraduální vzdělání a zabývá se léčbou a diagnostikou duševních onemocnění. Na rozdíl od psychiatra nepředepisuje léky.

Psychoterapeut – má magisterské vzdělání a absolvovaný několikaletý akreditovaný psychoterapeutický výcvik. Pomáhá lidem s dlouhodobějšími životními obtížemi, někdy i s psychickým onemocněním. Psychoterapeutický výcvik někdy mají i psychologové nebo psychiatři.

„Terapeut“ a „kouč“ – obě tyto profese nejsou v ČR nijak regulovány a za kouče či terapeuta se může označit kdokoliv. Ani členství v „odborných asociacích“ a různé certifikáty nemusí vždy znamenat, že se jedná o odborníka. Proto při spolupráci s nimi buďte velmi obezřetní.

Více o duševním zdraví: nevypustdusi.cz , opatruj.se

10. 11. 2026

Další aktuality a články

Mrtvice - poznáš ji?

Cévní mozková příhoda je třetím nejčastějším zabijákem v ČR. Ročně jí prodělá kolem 30 Jak mrtvici poznat a kdy je správný čas zavolat záchranku?

Valná hromada ZDrSEMu

Jako každý rok proběhne setkání valné hromady ZDrSEMu třetí víkend v lednu, což tentokrát vychází na 15. - 17.1.2027. Valná hromada proběhne na adrese U Pily 3, Praha - Modřany, 143 00.

KONFERENCE 2026

Jubilejní 10. ročník konference Učím první pomoc má termín, a tím je 28.11. 2026. Proběhne opět v prostorách KC Zahrada v Praze.