Celotělové křeče

Pojďme se podívat na zajímavosti ohledně celotělových křečí.
Nebudeme řešit křeče v lýtku, ale ty velké, které rozhýbou celé tělo.
křeče

Věděli jste, že celotělové křeče nemusí být způsobeny jen epilepsií? Může je vyvolat například:

  • úraz elektrickým proudem
  • otrava, třeba oxidem uhelnatým
  • srdeční zástava
  • nízká hladina cukru u cukrovkáře
  • úraz hlavy
  • vysoká horečka u dětí (febrilní křeče) 

Z toho vyplývají 3 důležité věci:

  1. Celotělové křeče neznamená vždy epilepsie.
  2. ​Než půjdete zachraňovat, myslete na vlastní bezpečnost (ať na ten zdroj elektřiny nesáhnete taky).
  3. Člověk po křečích nemusí normálně dýchat (a ano, hádáte správně - takovýhle člověk nepotřebuje nálepku JE TO JEN EPILEPTIK A BRZY SE PROBERE, tenhle člověk potřebuje resuscitaci).

Zalehnutí už není v módě

Při křečích nikoho nezalehávejte, nevyhráli byste to. Naopak byste si vy nebo pacient mohli ještě ublížit. Křečím nebraňte, nechte je proběhnout, a klidně během nich již volejte 155.

Chraň hlavu

Pokud křečující nebožák během záchvatu bouchá hlavou o beton, můžete mu pod hlavu dát něco měkkého. Mikinu, bundu, hlavně né svoje ruce (au). A pozor- po křečích to zase vyndejte!

Klacek mezi zuby? Jedině v hororech

Už ani toto doporučení neplatí. Nic mezi zuby dávat nemusíte. I žvýkací svaly budou pravděpodobně v křeči, takže byste se stejně do pusy nedostali. (Leda tak v případě, že byste křečujícímu nebožákovi rozbili zuby, a to by vám asi moc nepoděkoval.)

Po křečích nestačí jen čekat, až se dotyčný sám probudí

Křeče mohou být způsobeny nejen epilepsií, ale třeba i infarktem, pamatujete? Po křečích je potřeba postiženému buď:

  • zaklonit hlavu a kontrolovat kvalitu jeho dechu
  • nebo ho otočit na bok - když mu z pusy něco teče - a na boku kontrolovat jeho dýchání

Takže pamatujte:

  • křeče mají mnoho příčin
  • před záchranou myslete na svoje bezpečí
  • křeče nechte proběhnout
  • po křečích hlavně kontrolujte dech

 

 

MUDr. Barbora Petrová

 

23. 4. 2026

Další aktuality a články

Den linky 155

Pokud bychom zprůměrovali počet výjezdů během 24 hodin, tak v České republice vyjíždí k pacientům každou minutu jedna až dvě sanitky (viz https://zzshmp.cz). Výjezdu posádky předchází hovor na tísňovou linku 155, tedy na operační středisko zdravotnické záchranné služby daného kraje.

Infarkt srdce nemusí bolet jen na hrudníku

To by pak pro kardiology nebyla žádná zábava. Srdce má totiž více než jednu cévu, která mu zajišťuje přívod krve a živin. Když se některá z těchto cév ucpe, příslušná část srdce začne odumírat – a to bolí. Podle lokalizace ucpané cévy se liší i bolestivost.

Zlomené srdce

Syndrom zlomeného srdce aneb když se srdce rozhodne emočně složit (nejen na Valentýna) Věřte nebo ne – syndrom zlomeného srdce opravdu existuje. V medicínské hantýrce se nazývá Takotsubo kardiomyopatie. A je dokonce tak častý, že 1–3 ze 100 pacientů s podezřením na infarkt odcházejí z nemocnice bez